Významné osobnosti pohřbené na židovském hřbitově v Brně

Moravský zemský rabín Baruch Jacob Placzek

(1834–1922)

Vystudoval univerzitu ve Vídni a v Hamburku. V roce 1884 mu byl svěřen úřad moravského zemského rabína, v němž se zasloužil o vybudování druhé brněnské synagogy na Ponávce. Baruch Pla­czek, rytíř Řádu Františka Josefa I., byl zakladatelem Semináře israelitských studií ve Vídni. Byl všestranně vzdělaný, věnoval se i přírodovědnému bádání. Jeho pojednání o ochraně a bio­ logii ptactva jej řadí k oceňovaným evropským ornitologům. Čile korespondoval s Charlesem Darwinem a byl blízkým přítelem J. G. Mendela. Významné místo získal jako lyrický básník pod pseudo­nymem Benno Plannek. K vědě a vzdělání vedl i své potomky. Byl to on, kdo ve svém vnukovi Georgovi, později vynikajícím fyzikovi, probud­il zájem o bádání a vědu.

Vrchní zemský rabín Richard Feder

(1875–1970)

Nejdelší funkční období prožil jako rabín v Kolíně, odkud byl v roce 1942 s celou rodinou transportován do Terezína. Zde jako rabín udržoval náboženský život, vykonával obřady, vyučoval. Po válce, kterou z celé rodiny přežil jako jediný, se vrátil do zdecimované židovské obce v Kolíně. V roce 1953 byl uveden do nového úřadu v Brně, kde působil po dalších 17 let; přestože od roku 1961 vykonával funkci vrchního zemského rabína, Brno neopustil.

K jeho nejznámějším publikacím patří: Židé a křesťané (1919), Hebrejská učebnice (učebnice novohebrejštiny, 1923), Sinaj (učebnice židovského náboženství, 1955), Židovská tragedie (jedna z prvních knih u nás pojednávajících o holokaustu, 1947), Židovské besídky (pro děti) a další. V roce 2002 mu byl prezidentem České republiky Václavem Havlem propůjčen in memoriam Řád Tomáše Garrigua Masaryka a následně byl jmenován čestným občanem města Brna.

Autor prstové abecedy pro hluchoslepé

Heinrich Landesmann – Hieronymus Lorm

(1821–1902)

Jako novinář byl po revoluci v roce 1848 za své volnomyšlen­ kářské články pronásledován rakouskou policií. Proto psal pod pseudonymem Hieronymus Lorm. Zvláště významné jsou jeho filozofické práce. V životě jej postihly těžké rány osudu: v šestnácti letech přišel o sluch a výrazně se mu zhoršil zrak, který posléze definitivně ztratil. Se svými blízkými se dorozumíval pomocí prstů zvláštní dotykovou abecedou, kterou sám vymyslel a jež se s drobnými úpravami dodnes používá mezi hluchoslepými po celém světě jako tzv. Lormova abeceda. Poslední léta života prožil v Brně.

Herec, režisér, scénárista a producent Hugo Haas

(1901–1968)

Jeden z vůbec nejlepších českých herců. Hrál v Národním divadle v Brně, Ostravě, Olomouci i v Praze. Ve 30. letech vystupoval v činohře pražského Národního divadla. Účinkoval v řadě filmů, znám je i jako scénárista či režisér. Počátkem roku 1939 musel Haas z rasových důvodů Národní divadlo opustit; šťastně unikl do USA.

V zámoří se prosadil, pracoval pro věhlasné filmové společnosti, spolupracoval se světoznámými autory i herci, např. s Gregory Peckem. Pronikavý úspěch měl se svým asi nejlepším zahraničním filmem pro Columbia Pictures – Pick Up. Na sklonku kariéry odcestoval do Vídně, kde prožil svá poslední léta. Zde také zemřel. Jeho ostatky jsou uloženy na židovském hřbitově v Židenicích.

V roce 2000 mu bylo in memoriam uděleno čestné občanství města Brna. Na hrobu Huga Haase je umístěna deska s pietní vzpomínkou na jeho bratra Pavla.