Židovské památky Jižní Moravy

Židovští kupci, snad už od dob římských, procházeli obchodními cestami vedoucími přes moravská území. První písemná zmínka je ale až z roku 906. Kupecké osady ve městech Jihlava, Brno, Olomouc a v dalších obchodních a správních střediscích byly zakládány v době od 11. do 13. století - podle Kosmovy kroniky a pokračovatelů.

Židé byli v Brně usídlení pravděpodobně už od počátku 13. století – první písemná zmínka o Židovské bráně je z roku 1240 (Jaroslav Klenovský). V listopadu roku 1454 však byli z města vypovězeni. Stejný osud postihl i židy v dalších moravských královských městech. Nejdříve v Jihlavě, pak v Olomouci, Uničově, Znojmě a nakonec i v Uherském Hradišti. Popud dala králi samotná města, podněcovaná katolickým kazatelem Janem Kapistránem.

Vypuzení židé nacházeli útočiště v poddanských městech a panských statcích. Výsledkem byl vznik velkých obcí a bohužel i uzavřených ghet.

Částečné uvolnění nastalo až s vydáním Tolerančního patentu, na Moravě v roce 1792. Skutečnou svobodu však přinesla až Březnová ústava z roku 1849 zaručující židům rovnoprávnost s ostatními občany.

Začali opouštět své domovské obce a stěhovali se do větších měst, včetně těch, z nichž byli před čtyřmi stoletími vyhnáni. Zakládali nové početné židovské obce, budovali novodobé synagogy a rozlehlé hřbitovy. Židé se věnovali podnikání a brzy se stali velmi úspěšnými. Ustavovali prospěšné a dobročinné organizace.

Tento rozkvět netrval dlouho. Drtivý dopad na židovské občany v Evropě měl Šoa (holokaust), při kterém zahynulo na šest milionů židů. Jen z Čech a Moravy bylo zavražděno v koncentračních táborech na 80 tisíc židovských spoluobčanů. Po osvobození od nacistické okupace už nebylo v Českých a Moravských zemích obnoveno 153 židovských obcí.

Na území bývalého Jihomoravského kraje byla založena pouze Židovská obec Brno. Převzala do péče zdevastované dědictví svých předků a také zchátralé synagogy a poničené starobylé hřbitovy po zaniklých židovských obcích.

Po další devastaci za období komunismu se nyní daří objekty uvádět do důstojného stavu. Většinou se jedná o státem chráněné kulturní památky. Dokonce třebíčská židovská čtvrť je zapsaná na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, stejně jako vila Tugendhat v Brně.

Židovské památky jižní Moravy jsou oblíbené u veřejnosti. U těch nejvýznamnějších lze objednat průvodce či komentovanou prohlídku.

Data použita ze zdroje:

Kolektiv autorů, Židé – dějiny a kultura (2007, Židovské muzeum Praha)