Středověké náhrobky ze starobylého židovského hřbitova v Brně

Původní židovský hřbitov v Brně byl v polovině 15. století rozbořen a zničen. Při sanačních pracích bylo nalezeno 36 původních náhrobků, z nichž velká část, deponovaná v Muzeu města Brna na Špilberku, byla restaurována a zapůjčena do stále expozice TIC ŽO Brno na židovském hřbitově v Brně.

Expozice

  1. Velký modlitební plášť, hebr. talit gadol, do něhož se halí dospělí muži při modlitbách. V rozích je opatřen třásněmi (cicit), které každému dospělému Židovi připomínají, aby dodržoval všechna přikázání Tóry (Boží učení).
  2. Modlitební šál je místní zvyklostí a je používán místo modlitebního pláště.
  3. Modlitební šál, jehož třásně jsou ustřiženy. Takto znehodnocený šál se vkládá zemřelému muži do rakve. Jeho zneplatnění, prováděné ustřižením třásní, někdy i pouhým zauzlováním, symbolizuje, že zemřelý už šál nemůže použít.
  4. Sáček, do něhož se ukládají modlitební řemínky tfilin (tfila - prosit, studovat). Skládají se z malé krabičky bajit, (bajit - česky domů), které se zhotovují z košer zvířecí kůže, např. telete, a jsou upevněny na dva řemínky, rovněž z košer kůže (kašer, také košer - rituálně způsobilý). Každá krabička obsahuje na pergamenu napsané čtyři biblické pasáže, jež ukládají povinnost používat tfilin při modlitbách. Přivazují se k levé paži a k hlavě ve smyslu Božího přikázání ,,učinit znamení na ruce a památku mezi očima".
  5. Modlitební řemínek se bajitem (krabičkou) přikládá k levé paži ve výši srdce. Řemínky se upevní přesným způsobem a určeným počtem ovinutí od paže přes loket k zápěstí a nakonec k ruce. V krabičce je jeden pergamen, na němž jsou v pořadí za sebou napsány čtyři předepsané texty.
  6. Modlitební řemínek, který se bajitem přikládá do vlasů nad čelo. Řemínky se zauzlují na šíji a konce se nechají volně viset na hrudi. V krabičce na čele jsou také čtyři biblické pasáže, ale každá je napsaná na samostatném pergamenu a také je každá samostatně umístěna v krabičce.
  7. Mezuzy, různé druhy schránek, z pozůstalosti po Martinu Brebánovi, správci brněnského židovského hřbitova (1908 - 1996). Mezuza, v překladu dveřní zárubeň či veřeje, je pergamenový svitek, na němž jsou napsané dva biblické verše modlitby Sma Jisrael - Slyš Izraeli. Mezuza se vkládá do schránky a připevní se na pravou stranu dveřních zárubní do dvou třetin jejich výšky a je mírně nakloněna dopředu. Mezuzy se připevňují na všechny vchodové dveře budov a místností, vyjma toalet, komor a koupelen. Mezuza každému připomíná, že vstupuje do domu, kde platí židovské zásady. Mezuza (pergamenový svitek připevněný na zárubeň dveří) společně s tfilin (modlitební řemínky) a cicit (třásně na modlitebním plášti) jsou viditelným přihlášením se k zásadám judaismu, opírajících se o víru v jediného Boha.
  8. Kidušový pohár, (kiduš - česky posvěcení), který používali vrchní kantoři Alexander Neufeld (1898 - 1983) a poté i jeho syn Arnošt Neufeld (1926 - 2005). Nad pohárem plným vína je o šabatu a svátečních dnech, zásnubách a svatbách pronášeno požehnání.
  9. Jarmulka, hebrejsky kipa, pochází z pozůstalosti vrchního kantora Arnošta Neufelda. Její nošení na hlavě je součástí židovské tradice, zejména při modlitbách, jídle, pití a požehnání je považováno za samozřejmé. Je symbolem zbožnosti a zbožný Zid nesmí s obnaženou hlavou ujít více než 4 lokty.
  10. Čepička, kterou vrchní kantor Arnošt Neufeld používal při bohoslužbách.
  11. Bílá čepička vrchního kantora Alexandera Neufelda je ozdobená zlatou portou. Bývá používána o vysokých svátcích Roš hašana a Jom kipur. Doplňuje dlouhý bílý plášť, zvaný kitl, do které se mužové o těchto svátcích halí a v němž jsou také pohřbíváni.
  12. Bílá čepička vrchního rabína Dr. Richarda Federa. Pozůstalost po Martinu Brebánovi.
  13. Pokladničky, do nichž při pohřbech vybírali šámesové (zřízenci) Pohřebního bratrstva milodary na údržbu hrobů chudých a nemajetných. Spolu se sloupovou pokladničkou ve vstupním předsálí této budovy jsou jedinými dochovanými svědky existence brnenskeno Svatého bratrstva Chevra kadiša. Menší je z pozůstalosti po Martinu Brebánovi.
  14. Modlitba pohřební Ciduk hadin (Ospravedlnění soudu) se modlí poté, co je zemřelý přivezen na hřbitov a po definitivním ukončení tahary (rituální očisty zemřelého).
  15. Kniha pohřebních modliteb.
  16. Střepy z pálené hlíny, které se podle místní tradice přikládají zemřelým na oči a ústa. Používají se střepy z květináčů.
  17. Dóza s hlínou z Izraele a špachtle. Přáním každého Žida je zemřít ve Svaté zemi - Izraeli. Protože půda mimo území Izraele není posvátná, používá se k tomuto účelu přivezená hlína z Izraele. Po ukončení tahary a oblečení zemřelého do pohřebního rubáše (tachrichim), je mu pod hlavu vložen plátěný sáček naplněný hlínou dovezenou ze Svaté země a tělo je s ní navíc ještě poprášeno.
  18. Kniha zemřelých Židovského hřbitova v Brně-Židenicích, utříděná digitalizovaná data ze starých hřbitovních knih, Petr Špunar, 2001.
  19. Vzpomínková modlitba Elis. Obstgartenové za duše zemřelých, zvaná Jizkor nebo také hazkarat nešamot, či hazkara. Pronáší se v synagoze o svátcích Pesach, Savuot, Sukot a Jom kipur. Zahrnuje modlitbu za zemřelé rodiče a blízké příbuzné. Hazkary jsou také veřejné, např. za mučedníky, při vzpomínkových tryznách za oběti šoa (vyvraždění šesti milionů Židů za holokaustu) a další.
  20. Řeznický nůž chalaf pro rituální porážku hovězího dobytka. Nůž je z pozůstalosti po vrchním kantoru Alexanderu Neufeldovi, který byl také kvalifikovaných šochetem, rituálním řezníkem. Cílem rituální porážky je co nejohleduplnější usmrcení zvířete, při čemž se přetnou tepny, žíly a průdušnice. To má za následek vykrvácení, bezvědomí a smrt zvířete v několika vteřinách. Nůž musí být ostrý a bez jakýchkoliv vrubů v ostří, jinak je prohlášen za nezpůsobilý a maso nesmí být konzumováno.
  21. Hebrejsko-německý slabikář, díl II., Dr. Richard Feder, 1910.
  22. Šír hašírím - Píseň Písní. Je začleněna v židovské bibli Tanachu do části Ktuvim - Spisy. Křesťané ji znají ze své Bible, první knihy, zvané Starý zákon, kde je uvedena pod názvem Píseň Šalamounova.
  23. Záznam Písně Písní - Šír hašírím v přednesu rabína Dr. Richarda Federa. Původní nahrávku hlasu Richarda Federa z roku 1965 pořídil hudební skladatel Zdeněk Pololáník a věnoval ji Kulturnímu a vzdělávacímu centru rabína Federa v Brně, které ji za finanční podpory Hakoach Praha vydalo v roce 2003 na nosiči CD. Jazyková spolupráce Kateřina Staňková, technická spolupráce Tomáš Kopeček, texty Zuzana Prudilová.
  24. Haleluja, česko-hebrejský slabikář, Dr. Richard Feder, 1936.
  25. Slovensko-hebrejská cvičení, autor ani rok vydání nejsou uvedeny.
  26. Pesachová hagada z roku 1889. Jsou v ní příběhy o východu židovského národa z Egypta, které se předčítají o poutním svátku Pesach.

Autor expozice Petr Špunar