Embedded Files
Původní židovský hřbitov v Brně byl v polovině 15. století rozbořen a zničen. Při sanačních pracích bylo nalezeno 36 původních náhrobků, z nichž velká část, deponovaná v Muzeu města Brna na Špilberku, byla restaurována a zapůjčena do stále expozice TIC ŽO Brno na židovském hřbitově v Brně.
Expozice
- Velký modlitební plášť, hebr. talit gadol, do něhož se halí dospělí muži při modlitbách. V rozích je opatřen třásněmi (cicit), které každému dospělému Židovi připomínají, aby dodržoval všechna přikázání Tóry (Boží učení).
- Modlitební šál je místní zvyklostí a je používán místo modlitebního pláště.
- Modlitební šál, jehož třásně jsou ustřiženy. Takto znehodnocený šál se vkládá zemřelému muži do rakve. Jeho zneplatnění, prováděné ustřižením třásní, někdy i pouhým zauzlováním, symbolizuje, že zemřelý už šál nemůže použít.
- Sáček, do něhož se ukládají modlitební řemínky tfilin (tfila - prosit, studovat). Skládají se z malé krabičky bajit, (bajit - česky domů), které se zhotovují z košer zvířecí kůže, např. telete, a jsou upevněny na dva řemínky, rovněž z košer kůže (kašer, také košer - rituálně způsobilý). Každá krabička obsahuje na pergamenu napsané čtyři biblické pasáže, jež ukládají povinnost používat tfilin při modlitbách. Přivazují se k levé paži a k hlavě ve smyslu Božího přikázání ,,učinit znamení na ruce a památku mezi očima".
- Modlitební řemínek se bajitem (krabičkou) přikládá k levé paži ve výši srdce. Řemínky se upevní přesným způsobem a určeným počtem ovinutí od paže přes loket k zápěstí a nakonec k ruce. V krabičce je jeden pergamen, na němž jsou v pořadí za sebou napsány čtyři předepsané texty.
- Modlitební řemínek, který se bajitem přikládá do vlasů nad čelo. Řemínky se zauzlují na šíji a konce se nechají volně viset na hrudi. V krabičce na čele jsou také čtyři biblické pasáže, ale každá je napsaná na samostatném pergamenu a také je každá samostatně umístěna v krabičce.
- Mezuzy, různé druhy schránek, z pozůstalosti po Martinu Brebánovi, správci brněnského židovského hřbitova (1908 - 1996). Mezuza, v překladu dveřní zárubeň či veřeje, je pergamenový svitek, na němž jsou napsané dva biblické verše modlitby Sma Jisrael - Slyš Izraeli. Mezuza se vkládá do schránky a připevní se na pravou stranu dveřních zárubní do dvou třetin jejich výšky a je mírně nakloněna dopředu. Mezuzy se připevňují na všechny vchodové dveře budov a místností, vyjma toalet, komor a koupelen. Mezuza každému připomíná, že vstupuje do domu, kde platí židovské zásady. Mezuza (pergamenový svitek připevněný na zárubeň dveří) společně s tfilin (modlitební řemínky) a cicit (třásně na modlitebním plášti) jsou viditelným přihlášením se k zásadám judaismu, opírajících se o víru v jediného Boha.
- Kidušový pohár, (kiduš - česky posvěcení), který používali vrchní kantoři Alexander Neufeld (1898 - 1983) a poté i jeho syn Arnošt Neufeld (1926 - 2005). Nad pohárem plným vína je o šabatu a svátečních dnech, zásnubách a svatbách pronášeno požehnání.
- Jarmulka, hebrejsky kipa, pochází z pozůstalosti vrchního kantora Arnošta Neufelda. Její nošení na hlavě je součástí židovské tradice, zejména při modlitbách, jídle, pití a požehnání je považováno za samozřejmé. Je symbolem zbožnosti a zbožný Zid nesmí s obnaženou hlavou ujít více než 4 lokty.
- Čepička, kterou vrchní kantor Arnošt Neufeld používal při bohoslužbách.
- Bílá čepička vrchního kantora Alexandera Neufelda je ozdobená zlatou portou. Bývá používána o vysokých svátcích Roš hašana a Jom kipur. Doplňuje dlouhý bílý plášť, zvaný kitl, do které se mužové o těchto svátcích halí a v němž jsou také pohřbíváni.
- Bílá čepička vrchního rabína Dr. Richarda Federa. Pozůstalost po Martinu Brebánovi.
- Pokladničky, do nichž při pohřbech vybírali šámesové (zřízenci) Pohřebního bratrstva milodary na údržbu hrobů chudých a nemajetných. Spolu se sloupovou pokladničkou ve vstupním předsálí této budovy jsou jedinými dochovanými svědky existence brnenskeno Svatého bratrstva Chevra kadiša. Menší je z pozůstalosti po Martinu Brebánovi.
- Modlitba pohřební Ciduk hadin (Ospravedlnění soudu) se modlí poté, co je zemřelý přivezen na hřbitov a po definitivním ukončení tahary (rituální očisty zemřelého).
- Kniha pohřebních modliteb.
- Střepy z pálené hlíny, které se podle místní tradice přikládají zemřelým na oči a ústa. Používají se střepy z květináčů.
- Dóza s hlínou z Izraele a špachtle. Přáním každého Žida je zemřít ve Svaté zemi - Izraeli. Protože půda mimo území Izraele není posvátná, používá se k tomuto účelu přivezená hlína z Izraele. Po ukončení tahary a oblečení zemřelého do pohřebního rubáše (tachrichim), je mu pod hlavu vložen plátěný sáček naplněný hlínou dovezenou ze Svaté země a tělo je s ní navíc ještě poprášeno.
- Kniha zemřelých Židovského hřbitova v Brně-Židenicích, utříděná digitalizovaná data ze starých hřbitovních knih, Petr Špunar, 2001.
- Vzpomínková modlitba Elis. Obstgartenové za duše zemřelých, zvaná Jizkor nebo také hazkarat nešamot, či hazkara. Pronáší se v synagoze o svátcích Pesach, Savuot, Sukot a Jom kipur. Zahrnuje modlitbu za zemřelé rodiče a blízké příbuzné. Hazkary jsou také veřejné, např. za mučedníky, při vzpomínkových tryznách za oběti šoa (vyvraždění šesti milionů Židů za holokaustu) a další.
- Řeznický nůž chalaf pro rituální porážku hovězího dobytka. Nůž je z pozůstalosti po vrchním kantoru Alexanderu Neufeldovi, který byl také kvalifikovaných šochetem, rituálním řezníkem. Cílem rituální porážky je co nejohleduplnější usmrcení zvířete, při čemž se přetnou tepny, žíly a průdušnice. To má za následek vykrvácení, bezvědomí a smrt zvířete v několika vteřinách. Nůž musí být ostrý a bez jakýchkoliv vrubů v ostří, jinak je prohlášen za nezpůsobilý a maso nesmí být konzumováno.
- Hebrejsko-německý slabikář, díl II., Dr. Richard Feder, 1910.
- Šír hašírím - Píseň Písní. Je začleněna v židovské bibli Tanachu do části Ktuvim - Spisy. Křesťané ji znají ze své Bible, první knihy, zvané Starý zákon, kde je uvedena pod názvem Píseň Šalamounova.
- Záznam Písně Písní - Šír hašírím v přednesu rabína Dr. Richarda Federa. Původní nahrávku hlasu Richarda Federa z roku 1965 pořídil hudební skladatel Zdeněk Pololáník a věnoval ji Kulturnímu a vzdělávacímu centru rabína Federa v Brně, které ji za finanční podpory Hakoach Praha vydalo v roce 2003 na nosiči CD. Jazyková spolupráce Kateřina Staňková, technická spolupráce Tomáš Kopeček, texty Zuzana Prudilová.
- Haleluja, česko-hebrejský slabikář, Dr. Richard Feder, 1936.
- Slovensko-hebrejská cvičení, autor ani rok vydání nejsou uvedeny.
- Pesachová hagada z roku 1889. Jsou v ní příběhy o východu židovského národa z Egypta, které se předčítají o poutním svátku Pesach.
Autor expozice Petr Špunar
Report abuse