807 hrobů holokaustu

Na židovském hřbitově v Brně-Židenicích je vztyčen památník třinácti tisícům židovských spoluobčanů z Brna a okolí, kteří byli za druhé světové války odvlečeni do koncentračních táborů.

Ve velkých československých městech, k nimž patřilo i Brno, hledali záchranu před nacismem židovští běženci z Německa, Rakouska, Maďarska, Podkarpatské Rusi i ze Sudet. Jak narůstala akutní hrozba okupace, nejen tito běženci, ale i místní židé hledali cestu dál do bezpečí. Některým se z Československa podařilo uniknout, jiní neuspěli a museli zůstat v beznaději. Věděli, že je čeká těžký úděl, ale co přijde, tušil jen málokdo. Z těch co zůstali, jich osmset sedm zemřelo ještě předtím, než mohli být v průběhu holokaustu deportováni do koncentračních táborů.

Podle staré židovské tradice byl každý z nich na židovském hřbitově v Brně-Židenicích pohřben do vlastního hrobu. Mnohým však nikdy nebyl vztyčen náhrobek - kámen vzpomínky. Jiným se už rozpadl nebo jinak zanikl.

Na židovském hřbitově po tři roky probíhal náročný dobročinný projekt, jehož cílem bylo všem těmto 807 obětem holokaustu obnovit a postavit náhrobky, aby jejich jména nebyla zapomenuta. Není známo, že by někde probíhal obdobný projekt takového rozsahu a zaměření.

Dobročinný projekt byl zahájen v roce 2006 vydáním knihy (kroniky) správce hřbitova s kolektivem spoluautorů „Židovský hřbitov v Brně-Židenicích a osudy lidí s ním spojené“. Tato sběratelská publikace, zachycující stopadesátiletou historii nejstaršího hřbitova v Brně, byla vydána v počtu pouhých 150 kusů, z nichž každý je jedinečným exemplářem. Nad rozsáhlým dílem o 364 stranách, doplněným mnoha dobovými i současnými fotografiemi, převzal záštitu hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek. Za prvních získaných 122 000 Kč, z příspěvků městské části Brno-Židenice i Židovské obce Brno bylo v roce 2007 osazeno třicet dva náhrobků. Celková částka vynaložená na obnovu dvaatřiceti bezejmenných hrobů činila 215 885 Kč.

Druhá etapa dobročinného projektu byla zahájena benefičním koncertem v podání houslového virtuóza Václava Dvořáka a Doležalova kvarteta v Divadle Reduta pod názvem „Návrat H. W. Ernsta Brnu“. Úspěšná akce vynesla spolu s dary za Kroniku židovského hřbitova částku přesahující dvě stě tisíc korun. Obdobnou částku věnovali také Nadační fond obětem holocaustu a Židovská obec Brno. Za pomoci Městské části Brno-Židenice se podařilo vztyčit celkem sto jedenáct náhrobních kamenů v hodnotě 640 000 Kč. Vztyčení náhrobků bylo završeno pietním aktem dne 18. listopadu 2008 přímo na židovském hřbitově. Bylo vzpomenuto smutné výročí transportů vypravených z Brna do polského Niska nad Sanem, běloruského Minsku a Terezína v severních Čechách.

Třetí etapa zahrnula výstavbu třiceti pěti náhrobků, obnovu původních náhrobních desek a vysekání chybějících jmen na osmačtyřiceti již vztyčených náhrobních kamenech. Tato etapa byla zahájena v rámci Dnů evropského kulturního dědictví. Nejprve proběhla prohlídka židovského hřbitova s průvodním slovem jeho správce. Téhož dne odpoledne se konal benefiční koncert, na němž vystoupil kantor (židovský duchovní) Michal Foršt za doprovodu Pražského filharmonického mužského kvarteta. Tuto benefici, konanou v Dělnickém domě, by se jen stěží podařilo zorganizovat, kdyby ji výrazně nepodpořila židenická radnice. Výtěžek koncertu činil 6 720 Kč, při čemž ještě navíc z vlastních prostředků přispěli částkou 10 000 Kč starosta s místostarosty Městské části Brno-Židenice.

Je třeba ještě uvést, že na brněnském židovském hřbitově jsou pohřbeni i lidé, kteří hrůzy koncentračních táborů přežili jako jediní z celé své rodiny. Ne každý z nich má náhrobek. Tady pomohly Kamenoprůmyslové závody Šluknov, které vyrobily nápisové desky a sokly ze šluknovského sienitu a darovaly židovskému hřbitovu.

Nejrozsáhlejší a finančně nejnáročnější však bude oprava tisíců hrobů, o něž už nemá kdo pečovat. Jsou to hroby rodičů a prarodičů těch, kteří nepřežili vyhlazovací lágry; a takových hrobů je většina. Veškerá tíha v tomto případě spočívá na Židovské obci Brno.