Židovské svátky – liturgický rok

 

Roš hašana (Nový rok)

Připadá na první den židovského měsíce tišri a je prvním dnem židovského kalendářního roku. Podle Gregoriánského kalendáře připadá na rozhraní měsíců září – říjen. Je počátkem deseti dnů pokání (Jamim noraim), které vyvrcholí na Jom Kipur – Den smíření. Jedním z nejvýznamnějších prvků tradiční bohoslužby je troubení na šofar, beraní roh. Židovský Nový rok, na rozdíl od Jom Kipuru, se neobejde bez svátečních jídel. Med a jablka symbolizují naději a tradiční novoroční pozdrav Šana Tova U’Metuka (Shana Tova U'Metukah), tedy sladký nový rok

 

Jom kipur (Den smíření)

Připadá na desátý den po Roš hašana. Jedním z nejdůležitějších předpisů na Jom kipur je půst, drží se od západu slunce do setmění následujícího dne. Příkaz lze porušit v případě ohrožení života. Půst se také nevztahuje na děti. Roš hašana a Jom kipur jsou označovány jako Vysoké svátky. 

 

Sukot (Svátek stanů)

Sedmidenní poutní svátek, který následuje po Jom kipur. Staví se provizorní přístřešky, tzv. suky, které symbolizují pobyt Izraelitů v poušti při cestě z egyptského otroctví, je oslavou sklizně úrody. Liturgie předepisuje při ranní bohoslužbě uchopit čtyři druhy rostlin, lulav (palmová ratolest), etrog (citrusový plod), hadas (myrta) a aravu (vrba), a pozdravit jimi všechny čtyři světové strany. Každá z těchto rostlin má symbolický význam. Poslední den Sukot, tj. 22. tišri, je svátkem radosti z Tóry (Simchat tora).

 

Chanuka (Svátek světel)

Osmidenní svátek připomínající znovuzasvěcení jeruzalémského chrámu. Ve 2. stol. před občanským letopočtem syrský král Antiochus Epifanes IV. znesvětil jeruzalémský chrám obětováním prasete, což vedlo k vypuknutí Makabejského povstání. Po vítězství Makabejských byl chrám očištěn a na místě zapáleno věčné světlo, jež hořelo 8 dnů, ač mělo stačit jen na den jeden. Tento zázrak dal svátku jméno Svátek světel. V rodinách se zapalují osmiramenné svícny, jedí se jídla, která obsahují olej, placky, koblihy.

Tu bišvat (Nový rok stromů)

Jarní svátek, který oslavuje nově vznikající život. V Izraeli je zvykem sázet o tomto svátku stromy. Tradicí je jíst 15 druhů ovoce např. datle, fíky, svatojánský chléb.

 

Purim (Svátek losů)

Nejveselejší svátek v židovském liturgickém roce. Oslavuje záchranu Židů v Perské říši před Hamanem. Název purim připomíná metání losů, kterým chtěl Haman určit vhodný den zamýšleného masakru. O tomto svátku se předčítá Kniha Ester. Pořádají se karnevaly a jí se zvláštní pečivo, tzv. Hamanovy uši.

 

Pesach (Svátek nekvašených chlebů)

Je to osmidenní poutní svátek, který se vztahuje k odchodu Židů z Egypta. Po deseti ranách, jež seslal Bůh na Egypťany, když faraon odmítal propustit Židy ze svého područí, konečně dostali souhlas k odchodu. Po celou dobu svátku se jí pouze nekvašené pečivo - macesy. Oslavě předchází půst prvorozených, je nutno připravit i dům, který se musí očistit od chamec (všeho kvašeného a kynutého). Pro stravování o Pesachu platí ještě přísnější pravidla než v průběhu roku. V předvečer svátku se koná rodinná oslava (seder), při které se předčítá Hagada (příběh o východu z Egypta).

 

Šavuot (Svátek týdnů)

Je také poutním svátkem, slaví se 7 týdnů po Pesachu. Představuje slavnosti sklizně, kdy se přinášely do chrámu obětiny prvního ovoce. Synagogy jsou zdobeny zelenými větvičkami, aby se zdůraznil zemědělský význam svátku. O tomto svátku se slaví i darování Tóry na hoře Sinaj. Protože Tóra je přirovnávána k mateřskému mléku, ze kterého pramení moudrost, je zvykem jíst mléčná jídla, tvarohové koláče, palačinky s tvarohem apod.

 

Tiša beav (devátý av)

Vztahuje se ke zboření jak prvního (roku 586 př. o. l.), tak i druhého jeruzalémského chrámu (roku 70 obč. l.). Tento den je dnem půstu a je spojován s mnoha tragediemi v historii židovského národa. Odedávna je však také spojován s nadějí v obnovu národa.

 

Projekty „Brno židovské – zpřístupnění nemovitého odkazu“ a 
„Brno židovské –zpřístupnění synagogy na ulici Skořepka“ byly spolufinancovány Evropskou unií.

sponz_jk2          sponz_eu         ropjvbar                  Zidenice-logo                LOGO_ZOB